Informace před podáním oznámení
Povinnosti oznamovatele
Oznamující osoba by vzhledem k okolnostem a informacím, které má k dispozici v době oznámení, měla mít pádný důvod se domnívat, že jí oznamované či zveřejňované skutečnosti jsou autentické a pravdivé. Nelze tedy oznamovat skutečnosti vědomě nepravdivé. Takovéto jednání může být sankcionováno.
Při získávání dokladů dokládajících oznamované skutečnosti by se oznamovatel neměl dopustit jednání, které by mohlo mít charakter trestného činu.
Oznamovatel by měl jednat ve veřejném zájmu a v dobré víře, že jím podávané oznámení se opírá o věrohodná fakta a skutečnosti.
Oznamovatel by měl být schopen identifikovat, jaké oblasti se protiprávní jednání týká a promyslet jaké ověřitelné informace o ohlašovaném protiprávním jednání může poskytnout. Rozsah a kvalita předkládaných informací mohou pozitivně ovlivnit způsob prošetření oznámení.
Začátek formuláře
Kontaktní údaje
Oznámení lze učinit i anonymně. Za anonymní je považováno takové oznámení, ve kterém oznamovatel neuvede své jméno, příjmení nebo jiné údaje, dle nichž by jej bylo možné identifikovat. Rovněž v případě anonymního oznámení je účelné sdělit telefon či email, jehož prostřednictvím se lze při zachování anonymity s oznamovatelem spojit. Nemožnost kontaktu s oznamovatelem může negativně ovlivnit prošetření oznámení.
Oznámení musí být určité a srozumitelné. Z oznámení musí být zřejmé, proti které osobě směřuje a jakého jednání se týká tak, aby bylo možné jej řádně prošetřit.
Informace pro oznamovatele
Oznámení spadá pod účinnost Směrnice za předpokladu, že je naplněna podmínka osobní i věcné působnosti.
Osobní působnost
Oznamovatelem ve smyslu Směrnice je fyzická osoba, která se v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností dozvěděla o protiprávním jednání, které porušuje právní předpis spadající do jedné z oblastí vymezených Směrnicí (viz níže) a tuto skutečnost oznámila prostřednictvím vnitřního či externího oznamovacího systému nebo uveřejněním, případně přímo příslušným orgánům veřejné moci (např. policejní orgán, státní zástupce, orgán správního trestání). Pokud je oznamovatel pracovníkem povinného subjektu, který spolupracuje (je ve smluvním vztahu) s jiným povinným subjektem dopouštějícím se relevantních protiprávních jednání, má možnost tuto skutečnost oznámit jak v rámci „svého“ oznamovacího systému, tak v rámci oznamovacího systému subjektu, u něhož k protiprávnímu jednání dochází
Směrnice, poskytuje ochranu všem kategoriím „pracovníků“, včetně osob samostatně výdělečně činných, dobrovolníků, stážistů, uchazečů o zaměstnání a dalších osob, které se pohybují v pracovním prostředí konkrétního zaměstnavatele. Pokryto tak musí být široké spektrum pracovních činností (práce nebo jiné obdobné činnosti), aby byli zahrnuti oznamovatelé, kteří jsou v různých stádiích pracovního procesu možným deliktům nejblíže. Prací nebo jinou obdobnou činností se v souladu se směrnicí rozumí i ucházení se o práci nebo jinou obdobnou činnost.
Věcná působnost
Věcná působnost Směrnice je vymezena výčtem deseti oblastí (viz níže), do kterých musí „porušení práva Unie“, tedy protiprávní jednání, spadat. To platí bez ohledu na míru jeho společenské škodlivosti (může se tedy jednat o trestné činy, přestupky či jiná protiprávní jednání, spočívající např. v nedodržení zákonné lhůty).
Typy oznámení nespadající do věcné působnosti
Obecně lze říci, že všechny, které nelze podřadit pod některou z deseti vymezených oblastí. Dále jsou to případy, v kterých už bylo rozhodováno ze strany orgánů činných v trestním řízení.
II. Jaké protiprávní jednání lze ohlásit?
Směrnice pro tento účel uvádí tyto oblasti :
- zadávání veřejných zakázek
- finanční služby, produkty a trhy a předcházení praní peněz a financování terorismu;
- bezpečnost a soulad výrobků s předpisy;
- bezpečnost dopravy;
- ochrana životního prostředí; radiační ochrana a jaderná bezpečnost
- bezpečnost potravin a krmiv, zdraví a dobré životní podmínky zvířat
- veřejné zdraví
- ochrana spotřebitele;
- ochrana soukromí a osobních údajů a bezpečnost sítí a informačních systémů
- porušení ohrožující finanční zájmy Unie podle článku 325 Smlouvy o fungování EU a blíže upřesněná v příslušných opatřeních Unie
- porušení týkající se vnitřního trhu podle čl. 26 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, včetně porušení unijních pravidel hospodářské soutěže a státní podpory, jakož i porušení týkající se vnitřního trhu v souvislosti s jednáními, která porušují pravidla týkající se daně z příjmů právnických osob, nebo s mechanismy, jejichž účelem je získání daňové výhody, která maří předmět nebo účel příslušného práva v oblasti daně z příjmů právnických osob.
Pozn.: Oznámení skutečnosti, která by se netýkala jedné z těchto uvedených oblastí, lze oznámit v případě podezření na spáchání trestného činu oznámit přímo orgánům činným v trestním řízení
Ochrana oznamovatelům
Ochrana oznamovatelů je s účinností od 17.12.2021 poskytována na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení úprava Unie . Tato Směrnice rámcově vymezuje také oblasti, s nimiž oznamované protiprávní jednání musí souviset. Přepokládá se, že Parlamentu ČR bude předložen návrh zákona, který ochranu oznamovatelů detailněji vymezí.
Oznamovatel a poskytování ochrany
Ochrana není omezena pouze na oznamovatele, kteří získali informace pro podání oznámení v rámci svého pracovněprávního vztahu, ale také na osoby samostatně výdělečně činné, společníky, osoby ve statutárních, řídících nebo dozorčích orgánech, dobrovolníky, stážisty a osoby vykonávající činnost na základě smlouvy o poskytování dodávek, služeb, stavebních prací nebo jiné obdobné smlouvy. Ochrana se vztahuje rovněž na oznamovatele, kteří se o takovou činnost teprve ucházejí nebo ucházeli. Chráněny jsou i osoby, které jsou ve vztahu k oznamovatelům osobami blízkými, osoby, které oznámení umožnily nebo usnadnily a dále osoby, které jsou s oznamovateli nějakým způsobem spojeny v pracovním kontextu. V tomto směru tedy návrh zákona o ochraně oznamovatelů ochranu oproti Směrnici nijak nerozšiřuje.
Ochrana identity oznamovatele
Do ohlašovacích systémů je přístup umožněn pouze speciálně pověřeným zaměstnancům, tzv. příslušným osobám, kteří mají povinnost vždy chránit identitu oznamovatele. Totožnost oznamující osoby nesmí být sdělena bez jejího výslovného souhlasu nikomu dalšímu. Povinnost zachovávat důvěrnost se netýká pouze totožnosti oznamující osoby, ale vztahuje se i na jakékoli další informace, z nichž by bylo možné přímo či nepřímo určit její identitu.
Ochrana oznamovatelů před odvetnými opatřeními.
Právní řád nepřipouští žádná zákonná odvetná opatření za oznámení protiprávního jednání, a naopak chrání oznamovatele . Zaměstnavatel, pro kterého oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, je povinen zabránit jakýmkoliv odvetným opatřením vůči oznamovatelům protiprávního jednání, včetně hrozby odvetných opatření nebo pokusů o ně.
Komu podezření na protiprávní jednání oznámit?
S účinností od 1.7.2023 mají subjekty povinnost zavést vnitřní oznamovací systém, který musí zajistit bezpečné podání oznámení a chránit identitu oznamovatelů korupce.
Oznamovatel korupce by měl v ideálním případě postupovat tak, že své oznámení podá nejprve interně u instituce (nejčastěji svého zaměstnavatele,) v jejíž působnosti či proti jejímž zájmům jednání směřuje. Takovýto postup je oboustranně výhodný. Daná instituce (firma, úřad, obec apod.) má možnost na zjištěná podezření bezprostředně reagovat mnohem efektivněji nežli veřejné orgány a zabránit tak hmotným škodám či poškození své pověsti. Tento postup je výhodný i pro oznamovatele, který dosáhne vyřešení problému s minimálním právním rizikem vyplývajícím např. z neoprávněného uveřejnění oznámení.
Jakým způsobem ohlásit protiprávní jednání
Oznamovatel může oznámení podat v zásadě libovolným způsobem:
osobně,
telefonicky,
písemně do zvláštní schránky
emailem
prostřednictvím webového formuláře.
Každá instituce s povinností zavést oznamovací systém musí možné technické způsoby podání oznámení zveřejnit.
Není vyloučena možnost podat oznámení zcela anonymně, takováto forma podání má ovšem i své nevýhody v podobě omezené ochrany oznamovatele před odvetnými opatřeními. V mimořádných případech a při splnění určitých podmínek může oznamovatel svá podezření zveřejnit přímo prostřednictvím medií či jiným způsobem, aniž by tak ztratil právo na ochranu vyplývající ze směrnice.
Oznámení vyřízení oznámení
Do 7 kalendářních dnů oznamovatel obdrží potvrzení, že oznámení bylo přijato a nejpozději do 3 měsíců od zaslání potvrzení obdrží vyrozumění o vyřízení oznámení.
Prošetření oznámení
Po přijetí oznámení bude vždy posuzována důvodnost podaného oznámení a v případě, že je oznámení vyhodnoceno jako odůvodněné, budou organizaci či právnické osobě, které se oznámení týká, doporučena opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu. V odůvodněných případech mohou být závěry prošetření postoupeny také jako podnět orgánům činným v trestním řízené nebo inspektorátům práce.
Oznámení bude v rámci oznamovacího systému přiděleno odpovědné osobě, která bude mít povinnost oznámení v stanovené lhůtě zpracovat a o výsledku prošetření vždy vyrozumět oznamovatele.
V průběhu prošetřování příslušná osoba může požádat oznamující osobu o objasnění sdělených informací nebo o poskytnutí dodatečných informací.
V případě postoupení oznámení k dalšímu šetřeni jiné instituci je chráněna identita oznamovatele a takovéto postoupení je podmíněno jeho souhlasem.
